Blog

 

Zájem o vertikální zemědělství celosvětově neustále roste. Tento způsob pěstování nabízí velké výhody: místní, čerstvou produkci, kterou je možné pěstovat na jakémkoli místě velmi udržitelným způsobem. Nevýhodou je vyšší spotřeba elektřiny a investiční náklady. Vyvážený pohled na současnou situaci přinášejí vědci z Wageningen University & Research spolu s mezinárodními kolegy v přehledovém článku publikovaném v renomovaném vědeckém časopise Nature Food.

Vertikální zemědělství je zastřešující termín pro způsob pěstování v různých strukturách, jako jsou prázdné budovy, speciálně konstruované růstové komory nebo pěstební kontejnery. Společnou vlastností je uzavřenost systému. To umožňuje přesně přizpůsobit podmínky (světlo, klima, vodu, hnojivo) potřebám plodiny. Výsledkem je, že plodina roste rovnoměrně a její růst lze plánovat. Je také možné kontrolovat hladinu zdravých živin v plodinách.

„Vertikální zemědělství je stále specializované, ale potenciál je velký. Zájem roste po celém světě. Zpočátku se objevily některé kritické připomínky k jeho proveditelnosti, ale opravdu jsme se posunuli dopředu. Proto jsme upřímně uvedli výhody a nevýhody vertikálního zemědělství,“ říká Sander van Delden, první autor článku v Nature Food.

Výzkumníci z Wageningenu zapojili mnoho kolegů doma i v zahraničí, aby vytvořili úplný přehled o všech aspektech této pěstitelské metody – od pěstování a technologie po udržitelnost, zdraví, sociální aspekty a související politiku.

 

Kultivace je možná kdekoli

„Je to řešení pro vysoce kvalitní místní produkci čerstvého ovoce a zeleniny v blízkosti spotřebitelů v městských oblastech. Lze jej provádět kdekoli, bez ohledu na klima nebo typ půdy. Města se mohou stát nezávislými na produkci v jiných oblastech; to je užitečné, protože problémy se zásobováním v době krize mohou způsobit katastrofické situace. Tento scénář lze vyřešit vertikálním zemědělstvím,“ říká Van Delden.

„Výrobu a kvalitu lze plánovat každý den v roce. Máte úplnou kontrolu, a to i nad obsahem živin, i když naše chápání této oblasti je stále nutno rozvíjet,“ říká spoluautor Leo Marcelis, profesor zahradnictví a fyziologie produktů na Wageningen University & Research.

„Systém má také mnoho výhod z hlediska udržitelnosti. Oproti všem ostatním způsobům pěstování je spotřeba vody a živin nízká a vyžaduje málo místa. Teoreticky můžete pěstovat bez pesticidů. Na druhou stranu spotřeba elektřiny a nutné investice jsou vysoké.“

Vysoké investice však v této fázi nejsou překážkou. Velcí investoři stojí frontu aby se mohli zapojit. Nejde však jen o technologii a finance, zdůrazňují oba vědci. Pouze souhra mezi odborníky na plodiny, techniky, obchodníky a investory může posunout vertikální zemědělství na další úroveň. To je nutné a jistě i možné.

Marcelis: „Jsme teprve na začátku; stále je mnoho prostoru pro zlepšení. Pěstitelé se učí vytěžit mnohem více ze systému. Šlechtitelé pracují na speciálních odrůdách pro tento způsob pěstování. V současné době vidíte při pěstování bez denního světla především odrůdy salátu a bylin jako je bazalka, ale časem se jistě dočkáte i rajčat a jahod. Technicky vzato lze pěstovat jakoukoli plodinu, ale očekávám, že bude i nadále obtížné učinit tento druh pěstování ekonomicky životaschopným pro volně ložené plodiny, jako jsou obiloviny, rýže nebo maniok.“

 

Zdravá zelenina zaručena

Van Delden vidí mnoho příležitostí ke zlepšení kvality ovoce a zeleniny: například vitamíny, antioxidanty, dochucovadla nebo zdraví prospěšné látky. U venkovních plodin a skleníků je obtížné kontrolovat kvalitu kvůli neustále se měnícím podmínkám. Ale na vertikální farmě je vždy stejně dokonalé počasí.

 

„Vertikální zemědělství by mohlo poskytnout zaměstnání uvnitř měst a znovu využít neobydlené budovy.“

 

Článek Nature Food se také zabývá socioekonomickými dopady a politickými aspekty. Vertikální zemědělství by mohlo poskytnout zaměstnání ve městech a znovu využít neobydlené budovy. Umožnilo by produkci potravin v zemích, které nyní z různých důvodů nemohou být soběstačné, jako je Singapur nebo arabské země s pouštním klimatem. Vládní politika, zejména v Evropě, byla dosud na nový vývoj špatně připravena. O dopadu se málo přemýšlelo, a pokud taková politika existuje, liší se region od regionu. Zaměření větší pozornosti na vývoj, a navíc na nové typy zdravých (a prakticky ekologických) produktů z vertikálních farem by přechod usnadnilo.

 

 

 

 

Poznámka: Článek je převzat a přeložet z Wageningen University & Research